Lidské tělo je složitý systém a vyžaduje, aby byl dokonale řízen.
Endokrinní systém, označovaný též jako soustava žláz s vnitřní sekrecí a společně s nervovým systémem se podílí na řízení funkcí lidského organismu. Oba řídicí systémy spolu vzájemně komunikují a ovlivňují se.
Žlázy s vnitřní sekrecí vyrábějí a vydávají do krve chemické posly – hormony.
Aby mohly hormony účinkovat, musí se spojit se s receptorem, který je pro daný hormon přesně určen, hormony se nemohou navázat na jiné receptory než na ty, které jim jsou určeny.
Mezi nejběžnější poruchy endokrinního systému patří cukrovka a onemocnění štítné žlázy. Poruchy jsou způsobeny záněty, vrozenými vadami, nádory, vadou enzymů a jejich receptorů, popř. nutričním deficitem. Snížení funkce endokrinních žláz (hypofunkce) se může vyskytnout jako následek snížené sekrece (vylučování hormonů do krve), nevyvinutí žlázy nebo poškození buněk žlázy, která je při autoimunitním zánětu napadena imunitním systémem. Zvýšení funkce endokrinních žláz (hyperfunkce) může být důsledkem zvýšené tvorby hormonů, ztráty tlumících regulačních mechanismů nebo zvýšené stimulace žlázy. Příčinou také může být zmnožení buněk nádorovými procesy.
Nemoci endokrinního systému dělíme na: primární, u nichž je příčina přímo v endokrinní žláze, sekundární nebo terciární s příčinou v nadřazených žlázách – v hypothalamu či v hypofýze (podvěsku mozkovém). Endokrinní poruchu mohou signalizovat příznaky: odchylky od normálního růstu, zvýšená únava, psychické změny (deprese, náladovost), poruchy metabolismu, náhlé změny hmotnosti, kožní změny (vyrážky, suchá kůže, zvýšená pigmentace). Léčba závisí na mechanismu vzniku poruchy. Je-li funkce žlázy snížena a hormonu je nedostatek, musí být do těla dodáván (substituován), naopak je-li hormonů v těle nadbytek nebo je jejich účinek příliš silný, musí být blokována jejich tvorba.
Hypothalamus se nachází ve spodní části mozku, přímo nad hypofýzou (podvěsek mozkový). Kontroluje uvolňování hormonů hypofýzy do krve prostřednictvím takzvaných mediátorů. Hypofýza pak zastává v endokrinním systému řídící funkci a kontroluje uvolňování dalších hormonů z periferních žláz. Skládá se ze dvou částí: přední a zadní.
Přední část hypofýzy produkuje hormony: Prolaktin (PRL) stimuluje po porodu sekreci mléka. V těhotenství připravuje spolu s estrogeny a progesteronem mléčnou žlázu ke kojení. U mužů působí na růst prostaty. Růstový hormon (GH) stimuluje v dětství růst a je významný pro správný vývoj a růst tkání i orgánů. V dospělosti pomáhá udržovat kostní a svalovou hmotu, ovlivňuje rozložení tuku v těle. Adrenokortikotropin (ACTH) sleduje množství kortizolu uvolňované nadledvinami. Tyreotropin (TSH) ovlivňuje činnost štítné žlázy a zvyšuje v ní tvorbu hormonů, které kontrolují metabolismus, přeměnu energie, růst, vývoj a aktivitu nervového systému. Luteinizační hormon (LH) reguluje hladinu mužských a ženských pohlavních hormonů. Folikuly stimulující hormon (FSH) zahajuje zrání spermií u mužů a ovulaci u žen. Společná činnost LH a FSH zajišťuje normální funkci vaječníků a varlat. V zadní části hypofýzy jsou skladovány dva hormony původem pocházející z hypothalamu: Oxytocin uvolňuje mléko u kojících matek, při porodu zesiluje stahy dělohy. Antidiuretický hormon (ADH) reguluje vodní hospodářství.
Šišinka (epifýza) je malá žláza produkující hormon melatonin, důležitý pro udržení biorytmu a pravidelnosti spánku. V noci je hladina melatoninu v krvi výrazně zvýšená. Aktivita šišinky je ovlivněna hypothalamem, který zprostředkovává informace o tom, kolik denního světla dopadá na sítnici. Denní světlo a sluneční svit tedy ovlivňují náš spánek.
Štítná žláza hraje v systému žláz s vnitřní sekrecí významnou roli. Produkuje hormony ovlivňující rychlost látkové přeměny a zvyšující spotřebu kyslíku. Dále reguluje citlivost těla k jiným hormonům, růst a vývoj, též činnost nervového systému. Pro svoji správnou funkci potřebuje štítná žláza jod, aby se mohly vytvořit hormony tyroxin a trijodthyronin. V oblastech s nedostatkem jodu se častěji vyskytuje zvětšení štítné žlázy – struma. Ve štítné žláze jsou také buňky produkující kalcitonin. Tento hormon ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu, podporuje ukládání vápníku do kostí a jejich pevnost. Za štítnou žlázou jsou uložena většinou čtyři příštítná tělíska. Zde jsou tvořeny hormony pomáhající kontrolovat hladinu vápníku a fosforu v krvi. Příštítná tělíska jsou nezbytná pro správný růst a vývoj kostí u rostoucího organismu, v dospělosti pak ovlivňují pevnost kostí. Produkují parathormon (PTH), který urychluje odbourávání vápníku z kostí a zvýšení jeho koncentrace v krvi.
Nadledviny jsou uloženy na horním pólu ledviny a tvoří je 2 části s vnitřní sekrecí: vnější kůra a vnitřní dřeň nadledvin. Kůra nadledvin produkuje hormony glukokortikoidy, mineralokortikoidy a některé pohlavní hormony. Dřeň nadledvin produkuje adrenalin (epinefrin), jenž je vylučován i v nervových zakončeních a noradrenalin (norepinefrin). Jeho zvýšená koncentrace se projevuje vysokým krevním tlakem. Nadbytek hormonů dřeně nadledvin může být způsoben nádorem.
Glukokortikoidy (jako je například kortizol) pomáhají řídit hladinu glukózy v těle, ovlivňují metabolismus a regulují odpověď na stres (např. fyzické nebo psychické vypětí či horečka). Jejich nadbytek může vést k cukrovce, vysokému krevnímu tlaku, řídnutí kostí a úbytku svalové hmoty.
Mineralokortikoidy (např. aldosteron) kontrolují celkový objem krve a pomáhají řídit krevní tlak působením na ledviny zadržováním sodíku a vody.
Pohlavní hormony (androgeny) produkované kůrou nadledvin jsou důležité u mužů i u žen pro vývoj některých sekundárních pohlavních znaků. Brzlík (thymus) je žláza, jež se v dětství nachází přímo za hrudní kostí. Po narození je brzlík relativně velký, největší je však v pubertě. Během dospívání se zmenšuje, je nahrazován tukovou tkání a postupně zaniká. V dětství je brzlík nezbytný pro vývoj a správnou funkci imunitního systému. Dozrávají tu T lymfocyty, bílé krvinky nezbytné pro specifickou imunitní odpověď. V brzlíku jsou vytvářeny i humorální faktory, jež jsou důležité pro vývoj imunitního systému. Cukrovka a slinivka břišní.
Slinivka břišní (pankreas) je velká žláza uložená v dutině břišní. Skládá se ze dvou částí. Exokrinní část – produkuje trávicí enzymy, které pomáhají při štěpení tuků, cukrů i sacharidů. Endokrinní část – takzvané Langerhansovy ostrůvky, produkující hormony inzulin a glukagon. Tyto hormony pomáhají v těle udržovat stálou hladinu glukózy (glykemii).
Inzulin pomáhá buňkám využívat glukózu k tvorbě energie. Opačný účinek má hormon glukagon, který způsobí uvolnění glukózy z jater, kde je skladována ve formě glykogenu, do krve. Nejčastější nemocí slinivky břišní je cukrovka – diabetes mellitus. Rozlišujeme více typů diabetu: Diabetes mellitus I. typu, kdy slinivka nevydává do krve dostatek inzulinu. Je to způsobeno tím, že buňky Langerhansových ostrůvků jsou napadeny a ničeny vlastními buňkami imunitního systému (takové procesy se nazývají autoimunitní). Lidé trpící cukrovkou mají větší žízeň, hodně pijí a vylučují velké množství moči. Tento typ cukrovky se častěji vyskytuje už v mladším věku.
Diabetes mellitus II. typu, kdy je inzulinu v krvi zpočátku dostatek, postupně dokonce nadbytek, buňky jsou však k němu necitlivé. Častěji se vyskytuje až po 30. roce života a u obézních lidí. V posledních letech se však výskyt II. typu diabetu posouvá do mladších věkových kategorií a vyskytuje se dokonce také u obézních adolescentů. Diabetes druhého typu lze výrazně zlepšit úpravou životosprávy. Je nutné snížení tělesné hmotnosti, jíst pravidelně a v menších dávkách a nezapomínat na dostatečnou fyzickou aktivitu. Gestační (těhotenský) diabetes souvisí s nadváhou a hormonálními změnami v těhotenství.
Gonády jsou párové pohlavní žlázy s dvojím účinkem. Zastávají rozmnožovací funkce a jsou nezbytné pro vyzrávání zárodečných buněk, zároveň jsou endokrinními žlázami, které produkují mužské a ženské pohlavní hormony. V šourku jsou uloženy párové žlázy – varlata (testes), mužské pohlavní žlázy, jež produkují testosteron. Jde o hormon nezbytný ke správnému vývoji chlapeckého těla a k rozvoji sekundárních pohlavních znaků. V pubertě, kdy se chlapec mění v muže, se testosteron podílí na probíhajících tělesných změnách. Vaječníky (ovaria), ženské pohlavní žlázy – dvěma nejdůležitějšími hormony párových pohlavních žláz – vaječníků – jsou estrogen a progesteron, které odpovídají za rozvoj a udržování ženských rysů i za průběh těhotenství. Spolu s hormony hypofýzy také kontrolují menstruační cyklus. Vaječníky dále vytvářejí protein zvaný inhibin, který zabraňuje uvolnění folikuly stimulujícího hormonu z hypofýzy a pomáhá kontrolovat vývoj vajíčka.
V 90. letech minulého století vědci zjistili, že existují také hormony tukové tkáně, která představuje významný endokrinní orgán. Produkuje kolem stovky faktorů s hormonální aktivitou, jež hrají významnou úlohu v metabolických regulacích, řízení příjmu potravy, zánětu a řady dalších dějů. Jedná se zejména o leptin, adiponektin a rezistin.
Problémy špatné funkce žláz s vnitřní sekrecí, které ženu nejčastěji přivádí do gynekologické ambulance:
FEMINA PLUS s.r.o. | Gynekologická ambulance
2017 © Všechna práva vyhrazena.
Created by Cleversite.cz
Tvorba webových stránek na míru
