V naší ambulanci se specializujeme na prevenci, vyhledávání a léčbu rakoviny čípku
Děložní čípek, nebo také děložní hrdlo (latinsky cervix uteri) je spodní část dělohy, kterou děloha přechází a ústí do pochvy. Je to součást dělohy, a ačkoliv neslouží přímo k uhnízdění oplodněného vajíčka a vytvoření prostředí pro vývoj plodu, jeho funkce není zanedbatelná. Jedná se o jakýsi „komunikační kanál“ mezi dutinou děložní a pochvou, potažmo vnějším prostředím.
Přirovnáme-li tvar dělohy k hrušce, pak horní – kulovitou a dutou – část tvoří tělo děložní a spodní válcovitou část děložní čípek. Čípek má v průměru asi 2,5 až 3 cm a na délku 3 až 5 cm. Jeho dolní konec zasahuje do pochvy, je dobře viditelný při gynekologickém vyšetření v zrcadlech, a je tak dostupný kontrole.
Na jedné straně čípek brání průniku infekce z pochvy, ale zároveň musí umožnit únik menstruační krve opačným směrem a v neposlední řadě průnik spermií na cestě k vajíčku při oplodnění. Při porodu je pak součástí tzv. měkkých porodních cest, jimiž prochází plod z dělohy.
Protože děložní čípek zasahuje svou spodní stranou do pochvy, je také vystaven působení poševního, a dá se říct i vnějšího prostředí.
Cervicitis je odborný název pro zánětlivý proces na vnitřní sliznici čípku způsobený infekcí. Častými bakteriálními původci jsou Chlamydia trachomatis a Neisseria gonorrhoeae, tj. původce kapavky. Obě bakterie se přenášejí nechráněným pohlavním stykem. Dalšími původci mohou být přemnožené bakterie, které za normálních okolností tvoří běžné poševní prostředí. V některých případech může být zánět čípku reakcí na používání kondomů, pesarů a spermicidních látek. Mezi příznaky patří v akutním stadiu hlenohnisavý výtok, neurčité bolesti za stydkou sponou a v kříži, připojit se může i mírné zvýšení teploty. Zánět čípku může být komplikován přechodem infekce do děložní dutiny a rozvojem pánevního zánětu. Při chronickém přetrvávání infekce může být pozdním důsledkem neplodnost. Diagnóza zánětu čípku se stanoví mikrobiologickým vyšetřením stěru. Ten se získává při gynekologickém vyšetření. Terapie je antibiotická.
Herpes simplex virus (dále HSV) je velmi častým lidským virem. Jeho první typ způsobuje opar rtu. Druhým typem je tzv. genitální herpes. Přenáší se většinou pohlavním stykem a způsobuje velmi nepříjemné příznaky na zevním genitálu. Charakteristický je výsev malých puchýřků na vnitřních stranách stydkých pysků, v poševním vchodu nebo v oblasti mezi pochvou a konečníkem. Puchýřky jsou při prvním výskytu viru velmi bolestivé, palčivé a může je provázet i zvýšená teplota a pocit celkové nevůle. V sedmdesáti procentech případů se projevy vyskytují současně i v pochvě a na děložním hrdle. V této oblasti jsou ovšem nenápadné, jen zřídka je může doprovázet výtok nebo špinění. Virus bohužel v organismu přetrvává a může se ve stejné lokalizaci znovu objevovat. Opakované projevy jsou pravidlem, avšak nemusí být časté a bývají mírnějšího rázu. Léčba genitálního HSV je celková pomocí léků ze skupiny antivirotik. Problémem je aktivní infekce u těhotných žen, která by se mohla přenést při vaginálním porodu na plod a způsobit těžké postižení s ohrožením života novorozence. U takto postižených rodiček se vždy provádí císařský řez.
Polypy jsou stopkaté útvary vyrůstající ze sliznice uvnitř děložního čípku. Většinou měří jen několik milimetrů a jsou benigní, tzn. nenádorové povahy. Nemusejí se navenek nijak nepříznivě projevit, ale pokud zasahují přes vnější branku až na poševní povrch čípku, mohou způsobovat občasné špinění, případně bolesti při styku. Polypy se odstraňují i se stopkou malým chirurgickým výkonem – kyretáží. Vždy se také podrobně vyšetří, aby mohly být vyloučeny změny charakteru nádorového bujení, ačkoliv ty jsou v polypech opravdu vzácné.
HPV je zkratka pro Human papilloma virus. Virová částice má ještě jednodušší strukturu než jedna buňka. Je to vlastně jen složená DNA, dědičná informace viru, která je obalena vrstvou bílkovin do tvaru připomínajícího kuličku. Virová „kulička“ má nepředstavitelně malé rozměry – okolo 50 nanometrů, přičemž nanometr je jedna miliontina milimetru. Tak jednoduché uspořádání neumožňuje viru existovat samostatně. Je absolutně závislý na buňkách svého hostitele.
HPV tvoří skupinu více než 100 typů různých virů. U lidí tyto viry parazitují výhradně na kůži a sliznicích. Některé HPV jsou původci běžných kožních bradavic na rukou či nohou. Jiné parazitují na sliznicích pohlavních orgánů – označujeme je jako genitální HPV. Způsobují vznik genitálních bradavic – tzv. kondylomat. Několik typů HPV pak vyvolává abnormální změny v buňkách sliznice děložního čípku. To jsou viry rizikové pro možný vznik zhoubného nádoru děložního čípku.
Mezi vysoce rizikové typy patří zejména HPV 16 a 18, které jsou zodpovědné za více než 70 % případů rakoviny děložního čípku na celém světě, a dále typy 31, 45, 35, 51 a 52. HPV infekce probíhá bez příznaků a změny na děložním čípku způsobené HPV virem odhalí až gynekologické vyšetření.
HPV viry se obvykle přenášejí sexuálním kontaktem. Nemusí to být jen sexuálním stykem, ale také dotykem s kůží nakaženého partnera v genitální oblasti. Proto kondom, který je velice účinnou ochranou před jinými sexuálně přenosnými nemocemi, zde není dostatečně účinným řešením. Nejde jen o to, kolik sexuálních partnerů žena za svůj život má, ale záleží také na sexuálním chování obou partnerů. S infekcí HPV se setká během života až 80 % žen, u většiny z nich však infekce samovolně odezní. U některých žen ale přetrvává, a právě ony mají zvýšené riziko vzniku rakoviny děložního čípku. Navíc v průběhu života ženy může docházet k opakovaným infekcím.
Zhoubné nádory děložního čípku – karcinomy – jsou druhým nejčastějším typem nádoru reprodukčních orgánů u žen (po nádorech prsu). V České republice je každý rok diagnostikováno přes 1000 nových případů a asi 400 žen tomuto typu nádoru ročně podlehne.
Nejčastější výskyt nádoru je u žen okolo 45. roku věku, v některých případech se však může objevit i u žen mladšího věku – opakovaně byly popsány případy rozvoje nádoru u dvacetiletých žen.
Jaké jsou možnosti vyšetření
Změněné buňky lze již v počátečním stádiu zachytit pomocí cytologického stěru z děložního čípku, který bezbolestně provede gynekolog při pravidelné každoroční prohlídce. Stěr se pak odesílá do cytologické laboratoře, kde se zjišťuje, zda vzorek obsahuje již změněné buňky. Pokud byly ve stěru nalezeny, jedná se o tzv. abnormální cytologický nález. Zdaleka to ovšem nemusí znamenat, že máte rakovinu. Důležité ovšem je všechny pacientky s abnormálním nálezem pečlivě sledovat, aby se předešlo vzniku rakoviny. To může znamenat opakovaný stěr či detailnější vyšetření děložního čípku pomocí speciálního mikroskopu, tzv. kolposkopu. Nutno podotknout, že i stěr z děložního čípku není stoprocentně spolehlivý a jeho výsledek může být falešně negativní.
Zjistí-li lékař kolposkopií jakékoliv změny buněk na čípku, odebere tzv. biopsií malou část tkáně a odešle ji na další laboratorní vyšetření. Na základě jejich výsledků lékař stanoví optimální léčbu.
Léčba děložního čípku je obvykle konzervativní ,kdy žena bere po kratší nebo delší dobu a to většinou vaginální nebo v kombinaci s celkovou léčbou.Pakliže léčba není dostatečně účinná přistupujeme k terapii invazivní.
Cílem léčby je odstranit změněné buňky tak, aby nemohlo dojít k jejich rakovinnému bujení. Výkony se provádějí nejčastěji ambulantně nebo během krátkého pobytu v nemocnici.
Pro léčbu se používá několik metod:
Tyto výkony však nemusí znamenat definitivní řešení, někdy je potřeba je opakovat nebo zvolit radikálnější operační řešení.
Každý z nás je zcela odpovědný za své zdraví. Účinná prevence rakoviny děložního čípku spočívá především v pravidelných gynekologických prohlídkách. Preventivní stěr děložního čípku jednou ročně navíc pojišťovna hradí, takže zde opravdu není prostor na výmluvy.
Ani ta nejpravidelnější prohlídka ale nezabrání vzniku infekce – díky ní lze „pouze“ zahájit včas vhodnou léčbu proti již vzniklému onemocnění. Proto je nevhodnější prevencí před onemocněním rakovinou děložního čípku kombinace pravidelných gynekologických prohlídek a očkování, které chrání proti nejvíce agresivním typům HPV. V tomto případě se jedná o vůbec první očkování proti rakovině! Je určeno nejen dívkám, které ještě nezahájily svůj pohlavní život, ale také ženám, které jsou již sexuálně aktivní.
Očkování je nejnovější a nejspolehlivější ochranou proti rakovině děložního hrdla ,, které výrazně snižuje riziko jejího vzniku. Kombinace očkování a pravidelných gynekologických kontrol je nejspolehlivější metodou k prevenci tohoto vážného onemocnění. Očkování se skládá ze tří dávek, které musí být podány postupně během 6 měsíců.
Princip očkování spočívá v podání látky podobné součástem virové částice. Podání očkovací látky je bezpečné – nevyvolá virové onemocnění, naopak nabudí imunitní systém k tvorbě protilátek. Ty pak chrání organismus před infekcí.
V dnešní době existují dvě očkovací vakcíny Silgard a Cervarix.
Máme bohaté zkušenosti s oběma vakcínami a rádi vám poradíme.
FEMINA PLUS s.r.o. | Gynekologická ambulance
2017 © Všechna práva vyhrazena.
Created by Cleversite.cz
Tvorba webových stránek na míru
