Vyšetření prsu patří v naší ambulanci k standartnímu vyšetření a to nejen u pacientek indikovaných, ale i pacientkami mladšího věku provádíme cílené vyšetřování prsu s nácvikem samovyšetřování.
Rakovina prsu (karcinom prsu) představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů České republiky. V naší zemi je každoročně zjištěno více než 5 500 nových případů onemocnění a na následky karcinomu prsu zemře každý rok přibližně 2 000 českých žen a mezi příčinami úmrtí ve věkové kategorii 20 - 54 let tak zaujímá karcinom prsu první místo !!!
Vznik některých nemocí není možné předvídat, ani jim zabránit. Některé nemoci ale lze odhalit ve stadiu, kdy jsou dobře léčitelné. Mezi tyto časně odhalitelné nemoci patří mimo jiné rakovina tlustého střeva, ženských orgánů (děloha, vaječníky, pochva) a rakovina prsu. V naší ambulanci se tímto problémem zabýváme léta ,každoročně pacientka vrámci preventivní prohlídky je podrobena i vyšetření prsu s cílem předejít tomuto onemocnění.
Každá žena starší 45 let, má nárok na opakované preventivní vyšetření mamografem. Období mezi dvěma vyšetřeními je však poměrně dlouhé, trvá celé dva roky. Jak je možné se v tomto období o sebe starat? Návod je jednoduchý, pravidelná péče o sebe nic nestojí. Vyžaduje jen trochu času. Můžete ji provádět v pohodě domácího prostředí. Nejde o nic převratného, jedná se o známé samovyšetření prsu. Nezapomeňte však, že nemůže nahradit pravidelné vyšetření na mamografu, je však dobrou "výplní" v období mezi preventivními mamografiemi.To samozřejmě platí i pro pacientky mladší, které mamografické vyšetření teprve čeká.
Vyšetřit sama sobě vlastní prsy není nic náročného, mnohem těžší je vzpomenout si na samovyšetření každý měsíc, provádět ho pravidelně je velmi důležité. Některé z vás si možná z této povinnosti dokážou udělat "milou povinnost" a to tehdy, když do procesu vyšetření prsů vtáhnou svého partnera. Citlivý, pozorný partner bude možná vnímavější ke změnám ve vašich prsech, než vy samotné.
Samovyšetření (nebo vyšetření partnerem) by mělo být provedeno tehdy, když jsou v prsech co nejmenší hormonální změny. Taková situace nastane vždy, když skončí menstruace (měsíčky).
Samovyšetření má vždy začít sebepozorováním.
Proč je důležité sebepozorování? Je potřeba vnímat změny prsů jako jsou například krvácení z bradavky nebo zarudnutí kůže prsu, zatahování kůže (nově vzniklý dolíček), musíme hledat aktivně. Někdy jde dokonce o natolik jemný příznak, že není vůbec jednoduché jej objevit. Téměř každý zhoubný nádor v prsu si při svém růstu přitahuje okolní tkáň. Toto "přitahování" se přenáší až na kůži, kde se vytvoří dolíček. Cílem pozorování vlastních prsů je tedy vyhledávání takových dolíčků či větších vtažení.
Je nejlepší postavit se před zrcadlo, nejprve si oba prsy prohlédnout, když jsou ruce spuštěny dolů, pak pomalu zvedat ruce nad hlavu a pomalu a soustředěně si prohlížet oba prsy ze všech stran.Tak, jak postupně ruce zvedáte, tvar prsů se postupně mění, mění se i rozložení kůže. U žen, které již rodily, se objevují různé změny, zejména poporodní jizvičky v kůži chvílemi vyniknou více, chvílemi méně, ale pozor, objevují se na obou prsech stejně, víceméně ve stejný okamžik a i ve stejném uložení. Jestliže se objeví cokoli jen na jednom prsu, musí se vám to zdát podezřelé.
Druhým krokem samovyšetření je prozkoumání všech částí prsu.
Tímto postupem lze odhalit, zda se v prsu neskrývá nějaká významná změna. Hledáme bouličku. Samovyšetření má význam jen tehdy, když ho provedeme pečlivě, když nezapomeneme na žádnou část prsu.Vyšetření se provádí pomalými krouživými pohyby, jako vyšetřovací nástroj nám poslouží tři prsty položené vedle sebe. Na prsty lehce tlačíme, ale není nutno se přímo hmoždit. K vyšetření zevních částí prsu používáme vždy ruky z druhé strany, ruka, která je na straně prsu, je zvednutá. Krouživými pohyby postupně vyšetříme jeden a pak i druhý prs.
K prsům patří i oblast podpaždí, které lékaři nazývají slovem axila.
Zde jsou umístěny i u zdravých žen uzliny a je jich celkem velké množství. Za normální situace nejsou hmatné. Objevit pohmatem je můžeme, když se zvětší. Zvětšení uzlin se může objevit po nemoci jako je chřipka, při onemocnění ramene a z různých jiných příčin, které hned nemusí být závažné. Zvětšené uzliny se však také mohou objevit při nádorového onemocnění prsu.
K prsům patří i prostor v okolí.
Někdy totiž části žlázy zasahují pod kůží dále od prsu, než by se nám mohlo zdát. Tím, že je žláza ukrytá pod kůží, těžko odhadneme, kde vlastně končí. Některé ženy (a není jich málo) mají přídatné okrsky žlázy, takové malé ostrůvky žlázy, uložené v okolí prsu. Přídatné ostrůvky mohou zasahovat až do oblasti zad nebo na hrudníku vysoko nad okraj hlavní žlázy. I tato místa je třeba vyšetřit.
Jsou to místa, která se nedají zobrazit při mamografickém vyšetření, ultrazvukem však ano. Jestliže se domníváte, že jste v těchto místech objevily nějaké změny, je třeba na to lékaře v mamodiagnostickém centru upozornit. Znova opakuji, že jde o části okolí prsu, které se nedají vložit do mamografu a tudíž se z těchto míst nevytvoří obrázek, který by lékař mohl vidět a zhodnotit na rentgenovém snímku, na mamogramu.
Při samovyšetření je dobré porovnávat oba prsy naráz. To jde pouze při vyšetření vnitřních částí prsů. Opět krouživými pohyby s mírným tlakem na obě ruce zkoumáme v jedné chvíli stejná místa obou prsů. Porovnáváme vše, co přes kůži konečky prstů cítíme.
Takový dvojstranný postup nám pomůže lépe odhalit i jemné změny, které bychom jinak mohly přehlédnout. Tlak na obě vyšetřující ruce, na prsty, které vyšetření provádějí, by měl být jemný. Nejde přece o to, abyste se při samovyšetření pohmoždily.
Mamograf je přístroj, který umí na rentgenových snímcích ukázat zhoubný nádor již tehdy, nemá-li žena žádné potíže a nic podezřelého si v prsech nehmatá.
Mamografické vyšetření je vyšetření prsu pomocí mamografu. Vyšetření je prováděno na speciálních mamodiagnostických oddělení. Provádějí ho téměř vždy ženy, speciálně školené laborantky. Vyšetření je trochu nepříjemné, není však bolestivé. Žena při vyšetření stojí. Každý prs je vyšetřen ze dvou stran, pokaždé se musí lehce zmáčknout, což může právě být nepříjemné. Bez tohoto zmáčknutí by však mamografický snímek neměl dobrou kvalitu, vyšetření by vlastně bylo zbytečné. Vzniklé mamografické snímky hodnotí lékaři. Nejsou-li na snímcích žádné podezřelé změny, je tím vyšetření ukončeno. Někdy nastane situace, že z mamografického snímku není možno přesvědčivě určit, zda je žena zdravá. V tom případě je doplněno vyšetření ultrazvukem.
Ultrazvuk nebo také sonograf či ultrasonograf je přístroj, pomocí kterého rovněž dokážeme prsa vyšetřovat.
Ultrazvukové vyšetření poskytuje jiné informace než mamografie, oba druhy vyšetření se ideálně doplňují. Někteří lékaři ho nazývají sonografické vyšetření, jde však stále o stejný druh vyšetření prsu. Platí, že ultrazvukové (sonografické) vyšetření nemůže nahradit vyšetření mamografem, může ho však významně doplnit a hodí se zejména pro vyšetřování prsů mladých žen, těhotných nebo kojících maminek. Vyšetření je nebolestivé, žena při něm leží pohodlně na zádech, lékař, který vyšetření provádí, přejíždí sondou s hladkým povrchem po celém prsu. Prs je natřen jemným gelem, aby sonda hladce klouzala a mohl tak být postupně vyšetřen celý prs. I v ultrazvuku je možné nalézt malá a nehmatná podezřelá ložiska, která vedou k včasnému stanovení diagnózy rakoviny.
Včasný záchyt nebo záchyt včasného stadia nádoru popisuje situaci, kdy bylo v prsu pomocí mamografie nebo ultrazvuku objeveno nádorové ložisko, které je nehmatné. Čas je totiž nejúčinnější zbraní v boji s rakovinou neboť včas odhalený malý nádor je slabým nepřítelem a současná medicína si s ním ví rady. Při nalezení takového malinkého - lékaři používají obvykle výraz minimálního - nádoru má žena šanci na úplné uzdravení.
Screening (čti skríning) neboli preventivní program pro vyhledávání včasných stadií nádorů umožňuje ženám bezplatné vyšetření prsu. V České republice má na mamografické vyšetření právo každá žena od 45. roku života. Vyšetření se provádí jednou za dva roky. Vyšetření prsu je třeba podstupovat pravidelně, nestačí jen jednou za život.
Benigní nález je název pro nevýznamný nález v prsu. Přeloženo do srozumitelné řeči, jde o nezhoubný nález. V praxi to znamená, že lékař v prsu něco objevil, ale toto "něco" znamená vlastně "nic". Může jít o cystu, což je dutinka vyplněná tekutým obsahem. Nebo může jít o tukově vazivový uzlík, který se nazývá fibroadenom. Takových možností je více. Nejpodstatnější je, že benigní nález znamená, že se v prsu neděje nic významného nebo nebezpečného. Benigní nález je to, co v prsu může zůstat a nijak ženu neohrožuje na zdraví.Platí to hlavně pro mladší pacientky.
Maligní nález je naopak název pro významný nález v prsu. Slovo maligní používají zdravotníci, chtějí-li říci, že nalezli zhoubné ložisko (ložisko rakoviny).Vyskytla se u Vašich blízkých příbuzných rakovina prsu? Výskyt dvou a více pacientek s nádorem prsu nebo vaječníku v přímé příbuzenské linii (například matka a dcera, nebo dvě sestry, obzvláště pokud alespoň jedna z žen onemocněla před 50. rokem věku), by měl být alarmujícím signálem, že by se mohlo jednat o dědičnou dispozici.
Většina nádorových onemocnění vzniká náhodně a není způsobena dědičnou dispozicí. U asi 5-10% pacientek s nádory prsu by však onemocnění mohlo být zapříčiněno geneticky. Dědičnou dispozici k nádorům můžeme poznat především podle častějšího výskytu určitých typů nádorů v rodině (v linii otce nebo matky), podle výskytu nádorů v mladém věku i podle opakovaného výskytu nádorů u některých členů rodiny. Poškozený gen zděděný od jednoho z rodičů může způsobit vyšší pravděpodobnost nádorových onemocnění, než má ostatní populace. Pravděpodobnost předání tohoto genu do další generace je 50%. Může jej zdědit jak dcera, tak syn, a dále jej předat svým dětem. Prevence nádorů je důležitá u všech členů rodiny, kde se prokáže dědičná dispozice. Pak je nutné začít s prevencí v mnohem mladším věku, než se nabízí ostatním lidem v populaci.
Nádorová onemocnění prsu mohou být způsobena mnoha různými faktory. Pravděpodobnost vzniku nádoru roste se stoupajícím věkem. Životní styl a životní prostředí mohou také přispívat ke vzniku nádorů. Mírně zvýšené riziko nádoru prsu mohou mít ženy, které nikdy nerodily nebo které poprvé rodily po 30-35 roce věku, které začaly menstruovat časně před 11 rokem věku a jejichž menopauza, ukončení menstruace, se objevilo až po 55 roce. Obezita v menopause, nedostatek fyzické aktivity, vyšší konzumace alkoholu, předchozí léčba zářením na oblast mezihrudí nebo prsou (používá se u léčby některých zhoubných nemocí krve a mízních tkání) může přinášet také zvýšené riziko vzniku nádoru prsu.
Pokud již žena prodělala některá benigní (nezhoubná) nádorová onemocnění prsu, nebo je její prsní žláza změněna, její rizika karcinomu prsu jsou také zvýšena.
V některých rodinách však může být riziko nádorů významně zvýšeno díky dědičné dispozici, která je způsobena jedním poškozeným genem. Jedná se o „monogenní“ dědičnost způsobená chybou (mutací) v jednom genu. Tato mutace se přenáší z generace na generaci a riziko onemocnění nádorem bývá mnohonásobně vyšší než u ostatní populace.
Nejčastější příčinou dědičné dispozice k nádorům prsu a vaječníků je chyba v genech BRCA1 a BRCA2. Předpokládá se však, že existují i jiné geny, které mohou zvyšovat rizika těchto nádorů.
Oba geny, BRCA1 a BRCA2, jsou součástí genetického vybavení všech našich buněk. Pokud jsme zdědili mutaci v těchto genech od jednoho ze svých rodičů, je přítomna ve všech našich ,pak se může projevit zvýšenou pravděpodobností vzniku nádoru.
Proč zrovna u genů BRCA1 a BRCA2 dochází především ke vzniku nádorů prsu nebo vaječníků, není úplně jasné.
Geny BRCA1 a BRCA2 byly objeveny v roce 1994 a 1995 a od té doby můžeme provádět jejich testování, tj. vyšetřit jejich strukturu a najít chybu, mutaci, která způsobuje dědičné riziko.
Pokud má lékař podezření, že se v rodině může jednat o dědičnou dispozici k nádorům prsu a ovaria, měl by ženě doporučit genetickou konzultaci. Hlavními příznaky dědičnosti jsou:
Rozhodnutí, zda podstoupit genetickou konzultaci a testování, je vždy na člověku samotném.
Na genetickém testovíní se podílí i naše ambulance.
Po podepsání informovaného souhlasu je žena odeslána na odběr krve (10 ml). Po zpracování dat a samotné DNA klinický genetik vždy sepíše podrobnou genetickou zprávu pro každou vyšetřenou osobu v rodině a konzultuje výsledky testování a vhodnou preventivní péči.
Vyšetření prsů je velmi důležitá součást gynekologie a je důležité na to nezapomínat.
FEMINA PLUS s.r.o. | Gynekologická ambulance
2017 © Všechna práva vyhrazena.
Created by Cleversite.cz
Tvorba webových stránek na míru
