U žen po přechodu, pokud neužívají ženské pohlavní hormony, se mění stěna pochvy i mikrobní poševní prostředí. Při nedostatku ženských hormonů se stěna pochvy ztenčuje a její obranyschopnost vůči infekci se snižuje. Kromě toho mizí bakterie rodu Lactobacillus a jsou nahrazovány směsí bakterií, které zdaleka ne tak dobře chrání před infekcí. Normální kyselé pH pochvy (nižší než 4,8) stoupá a stává se zásaditějším (5 i více). V důsledku těchto změn se pochva stává vnímavější na infekci bakteriemi zavlečenými z vnějšího prostředí. Snadno vzniká hnisavý zánět, tzv. atrofická vaginitis, provázený hnisavým výtokem a bolestmi, zvláště při pohlavním styku. Když se neléčí a žena nesouloží, může posléze dokonce dojít k srůstům poševních stěn. Léčba spočívá v dodání ženských hormonů, podávají se v tomto případě ve formě poševních tablet nebo krémů. Taková léčba obnoví původní tloušťku poševní stěny a původní mikrobiální prostředí - a bakterie, které zánět způsobily, obvykle zmizí samy.
U žen, které ženské hormony po přechodu užívají, je tento stav vzácný - i když někdy vzniknout může, protože množství užívaných hormonů je nízké, výrazně nižší než před tím tvořil vaječník. Stane-li se to, pomůže stejný postup, tj. léčba lokálními vaginálními ženskými hormony. U žen užívajících hormony však i po přechodu mohou vzniknout "normální" záněty, tak jak se vyskytují u mladších žen.
Hnisavý výtok z pochvy u dívek před pubertou je dosti vzácný a taková dívka by měla být vyšetřena dětským gynekologem (síť ambulancí dětské gynekologie je u nás velmi hustá, hustší než kdekoli jinde na světě). Příčinou může být cizí těleso, které si dívka do pochvy zavedla. Nejčastější příčinou jsou však roupi. Infekce roupem dětským je v ČR velmi rozšířená, snad až 90 % populace má roupy. V noci samička roupa cestuje z konečníku ven, aby nakladla vajíčka. Takto se může dostat do pochvy - a s sebou nese spoustu bakterií, které se nacházejí ve střevě. Předpubertální pochva má nedostatek ženských hormonů a její odolnost proti infekci je malá.
Léčba spočívá ve vyhubení roupů a v zavádění antibiotik do pochvy - za tímto účelem se vyrábějí speciální dětské vaginální čípky.
Těhotenství patří k nejkrásnějším obdobím v životě ženy. Pro organismus je ovšem stav velmi náročný. Proto je na místě pečlivě se o sebe starat, odpočívat a docházet na pravidelné kontroly k lékaři.
Pochva těhotné ženy je náchylnější na zánět než pochva ženy netěhotné. Vyskytují se všechny typy vulvovaginitid jako mimo těhotenství, kvasinkový zánět je častější než v jiných obdobích života. Některé záněty nemají na průběh těhotenství vliv (kvasinkový zánět, laktobacilóza), jiné s sebou nesou zvýšené riziko předčasného porodu nebo poporodních infekcí. Léčba je proto vždy vhodná. Léky, které se zavádějí do pochvy, jsou v těhotenství obecně bezpečné (i když výrobci někdy nabádají k opatrnosti). Léky, které se užívají celkově, tj. ty, které se polykají, mohou v první třetině těhotenství vzbuzovat určité obavy. I když o žádném takovém léku není prokázáno, že by poškozoval plod, některé způsoby léčby se v první třetině raději neprovádějí a jsou-li zapotřebí, léčba se někdy odkládá až do druhé třetiny gravidity.
Protože poševní prostředí hraje zřejmě důležitou (i když podrobnosti přesně neznáme) úlohu při vzniku předčasného porodu, je speciálně u žen se zvýšeným rizikem této závažné komplikace těhotenství péče o poševní prostředí velmi doporučeníhodná.
Těhotenskou specialitou je vyšetření, kterým se pátrá koncem těhotenství po přítomnosti bakterie Streptococcus agalactiae (GBS) v pochvě. Tato bakterie ženě nedělá žádné potíže a je častým nálezem. Rodí-li se však plod pochvou, ve které je tato bakterie přítomna, je ohrožen nákazou, která může vést k závažným infekčním komplikacím (zápal plic). Zjistí-li se přítomnost tohoto streptokoka v pochvě, neléčí se (stejně ho nelze vyhubit, je to v podstatě součást normální poševní mikroflóry), ale za porodu žena dostane antibiotika (obvykle penicilin), což zabrání přenosu bakterie na novorozence.
Kojící žena má nedostatek ženských hormonů podobně jako žena po přechodu. U kojící ženy dochází k ztenčení poševních stěn, vymizení laktobacilů (hlavní přirozené bakterie pochvy) a zvýšené náchylnosti na infekci. Ztenčení poševních stěn může komplikovat i zvlhčení poševních stěn, to vše vede k bolestem provázejícím soulož.
Jako ve všech ostatních situacích, kdy má pochva nedostatek ženských hormonů, i zde pomůže jejich dodání v podobě poševních tablet nebo krémů, které ženské hormony obsahují. To obvykle stačí samo o sobě. Z užívání těchto přípravků není třeba mít obavy, prakticky se nevstřebávají a nijak neovlivňují ani tvorbu mléka, ani kojence.
I u kojící ženy se však mohou objevit jakékoli jiné záněty, především ty, které jsou způsobeny mikroorganismy přenášenými pohlavním stykem. Vyšetření je proto žádoucí a samoléčení nelze příliš doporučit, s výjimkou užívání lubrikačních gelů, jejichž použití při souloži je vhodné.